Navigace

Obsah

Projekt železniční dráhy Pardubice ? Chlumec nad Cidlinou

  Koncem 19. stol. navrženy další železnice spojující Pardubice s okolím, bohužel se neuskutečnily, jako příměstská doprava by obsloužily většinu Pardubicka. Nejdál pokročily v l.1892-94 přípravní práce trati Pardubice-Sezemic-Holice-Týniště n.Orl. Plány Ing.Viktora Nobacka na ní zaslal pa.městský úřad 20.3.1894 pražskému místodržitelství, r.1895 se zdálo že již bude trať do Sezemic. Pro malou podporu podnikatelů, nedostatek prostředků na stavbu a nedůvěru k projektu se trať neuskutečnila. Po r.1920 se uvažovalo o elektrické dráze do Sezemic, podél sinice pro ní ponechá pruh, až po r.1945 zrušený. Od r. 1893 se uvažovalo o dráze Pardubice-Rosice-Bohdaneč-Chlumec n. C-Králův Městec. R. 1895 vydáno povolení na železniční spojku Rosice-Bohdaneč. Konkrétnější podobu nabyl projekt počátkem 20. stol. 26.11.1913 schůze Komitétu pro stavbu železnice Pardubice-Chlumec n.C. 2.7.1914 C.k.ministerstvo železnic nařídilo provedení pochůzky a vyvlastňovací řízení v obcích, kterými měla trať vést. Pochůzka provedena, ve vesnicích kudy trať měla procházet vyvěšeny od 27. 7. plány tratě. K realizaci pro 1. světovou válku nedošlo. Ještě 1. 12. 1918 na pa.radnici schůze Komitétu, ale projekt upadl v zapomnění. …
Zdroj: Jiří Paleček, Vlastivědná abeceda Dr.P.Theina. Železnice a dostavníky ZKPP5/1980

http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/1632-projekt-zeleznicni-drahy-pardubice-chlumec-nad-cidlinou/

Dle plánů měla trať vést dole u Žabaře s vlakovou zastávkou – občas mi babička povídala, že se tam
chvíli říkalo „U šraňků“

Projekt železniční dráhy Pardubice - Chlumec nad Cidlinou

Je známo, že za rakousko-uherské monarchie byla řada projektů stavby železnic, které se však vlivem 1. světové války už stavět nezačaly a mladá ČSR už pak neměla prostředky na jejich pokračování. Nutno dodat, že měla problémy s přestavbou a dodatečnými stavbami, aby pokryla spojení s jednotlivými částmi republiky, kdy oproti dřívějším časům monarchie, kdy hlavní tahy byly ve směru sever ? jih, nastala změna a hlavní tahy musely směřovat od západu k východu.

Ve Státním ústředním archivu v Praze – Chodovci jsou fondy ministerstva železnic (1), kde je mimo jiné i detailní projekt výše uvedené lokální dráhy. Zpracovala ho firma Ing. Köhl a Raynal, technická kancelář, Praha III a pochází z roku 1912. V dokladech figuruje Komitét pro stavbu dráhy Pardubice – Lázně Bohdaneč – Chlumec nad Cidlinou. Součástí projektu je řada podrobných dokladů, např. polohopisný a výkupní plán 1 : 1000, podrobný podélný profil 1 : 2000,  seznam cest a vodních toků, seznam pozemků pro výkup aj. Na celé záležitosti vzbuzuje pozornost fakt, že projekt byl „oprášen“ ještě 19. října 1940. Lze se dohadovat, že v roce 1939 a části 1940 měla snahu protektorátní vláda uskutečňovat starší projekty, dost se budovaly veřejné komunikace apod. V této době byly realizovány velké zemní práce na stavbě dálnice od Prahy po Humpolec.

Podrobný projekt místní dráhy je barevně proveden na kartonu, který je harmonikově složen, takže se dá rozložit v plynulou a několik metrů dlouhou projektovou dokumentaci. Pokud jde o oblouky, pak je záležitost řešena tak, že přeložení je šikmé a ve složce místo obdélníku jsou lichoběžníky. Zřejmě v tomto směru byly tehdy velké zkušenosti a praxe si vyžádala tento způsob překládání projektů.

Místní dráha vycházela v Rosicích nad Labem a směřovala na Rybitví (2,966 km). Následovalo nádraží Lázně Bohdaneč (6, 974 km) a v městě přejížděla železnice jak říšskou silnici na Přelouč, tak i Opatovický kanál. Následoval přejezd cesty do Neratova a dráha pokračovala k Neratovu (kupodivu byla projektována po hrázi mezi rybníky Rozhrna a Skříň). Příští stanice byla Bukovka (11, 144 km), když poblíže tělesa železnice byl rybník Trhonka. Rohovládova Bělá (zde jen Bělá – 13,336 km) byla další stanicí a odtud směřovala trať do Žáravic (16,339 km) a křížila silnici Žáravice – Sopřeč. Posléze následovala zastávka Malé Vykleky (18,074 km) a trať se stáčela k Chýšti (uváděna Chejšť – 22,328 km), kde stanice byla poblíže rybníka. Ve Staré Vodě – Písku se železnice přiblížila již ke stávající dráze

Hradec Králové – Chlumec nad Cidlinou, tehdy c. k. rakouská severozápadní dráha. Projekt zde počítal s tzv. přípojnou stanicí Stará Voda – Písek. Bylo to nádraží a odtud již vlaky měly jezdit do Chlumce nad Cidlinou již postavenou železnicí asi 4 kilometry.

V projektu dráhy vedle technických záležitostí, jako jsou mostky, přemostění, cesty, náspy aj. jsou také zakresleny katastry pozemků podél tělesa dráhy. Tak na katastru Rosic n. L. to byly pozemky Františka a Anny Vébrových č. 10, Barbory Šulcové, Josefa a Františky Pětivokých, pardubického děkanství, Františka a Emilie Pleskotových aj. Podél trati to jsou desítky podobných pozemků  aj. Podél trati to jsou desítky podobných pozemků a jmen.

Skutečností je, že podobných projektů byly desítky a pomalu železniční dopravu nahrazovala doprava autobusová, která svoji ekonomií způsobila, že podobné projekty už definitivně nalezly své místo v archivních policích.

1) Státní ústřední archiv – karton 3556

Pověsti

POVĚSTI CHLUMECKÉHO KRAJE Snad každé místo našeho kraje je opředeno tajemstvím minulosti, tajemnem mýtů starých pověstí a dávných vyprávění. Mnohé je již zapomenuto a navždy ztraceno. Není již nikdo, kdo by přenesl vyprávění z otce na syna tak, jak to dříve bývalo zvykem. Dnešní doba přinášející denně tisíce komerčních informací z celého světa nepřeje zdánlivě nedůležitému a nezáživnému povědomí minulosti. A to je škoda, protože každý z nás by měl znát minulost svého kraje, kde žije. Proto jsme se rozhodli zveřejnit několik dochovaných pověstí, které zaznamenal Václav Horyna ve své sbírce Pověsti kraje Malátova a Klicperova vydané v roce 1941. Každá z pověstí má své místo vyprávění, a proto ji doprovází fotografie připomínající konkrétní místo děje pověsti v dnešní krajině.

Z MALÝCH VÝKLEK - BÍLÁ PANÍ V HABETKÁCH