Kronika

Jediná dochovaná kronika obce je uložena ve Státním okresním archivu Pardubice, (Bělobranské náměstí). Zachycuje události mezi roky 1914 - 1938

Kronika je vedena od 11. listopadu 1922 Františkem Vendlerem, který byl ustanoven zastupitelstvem kronikářem. Starostou od roku 1919 byl Josef Vendler.

I on pátral po starších záznamech, ale marně. Ani ve farní kronice ve Vápně nic nenašel, jelikož záznamy byly požárem 1721 zničeny. Jediný záznam byl, že obec v roce 1721 měla 21 popisných čísel a 159 obyvatel. V roce 189x byla obec osadou Vápno- Přepychy-Výkleky. Prvním starostou byl Václav Špás.

Boží muka byly opraveny a postaveny na návsi 1911. Dříve stály na protější staně, kde se nyní nacházi sál hostince. U nich stávaly čtyři staré staleté lípy.

Dle sčítání v roce 1922 bylo v obci 47 popisných čísel.. Počet obyvatel byl 207 (107 mužů a 100 žen).

V obci byly tyto spolky:

Sbor dobrovolných hasičů, založen 1911, 12 členů, první velitel Jan Beránek, tent rok byla koupena první stříkačka za 1400K a postavena hasičská stanice.

Spolek divadelních ochotníků "Tyl" , založen 1921, 31 členů, první předseda Václav Petrovický

Něco z pamětí kronikáře

1914

26. července vyhlášena válka, hned další den narukovali všichni mladší záložníci, po čase byli povoláni i starší záložníci, poté mladí hoši a pak i starší. Celkem narukovalo 47 mužů Ve vesnici zůstali jen starci a ženy. To způsobilo nedostatek potravin a drahotu. Za 1q pšenice 800K, lepší mužský oběv stál 1400K. Potraviny byly na lístky. Rekvizice vymáhala dávky potravin pro vojsko.

1915

První válečná oběť byl Josef Smolík (čp 26).

1918

Ve vojsku nastával rozklad, vojáci přebíhali k nepříteli, mnozí se z dovolené  nevraceli k vojsku, ale ukrývali se v lesích. 28. října převrat

1919

Na začátku roku se ruského zajetí vrátili Bohumil Matys, Václav Špás, Josef Školník a Josef Špás. V létě se vrátili František Štěpánek, František Špás, a Vincenc Špás.

Václav Šťastný, František Vosáhlo a Jan Ryba dle nezaručených zpráv v Rusku zemřeli.

29.října napadl sníh, který zůstal ležet přes celou zimu

Celý rok se šířila po okolí nemoc zvaná španělská chřipka, mnoho lidí onemocnělo, 3 lidé z obce zemřeli.

1920

21května přišlo krupobití, jaké napamatovali. Kroupy ve velikosti vlašského ořechu v několika minutách pokryly zem.Ozimy a jara byy rozbity, okopaniny zatlučené do země, stromy olámány.

1921

Po celý rok katastrochální sucho. Spousta studní přišla o vodu, vyschl i rybníček Hliník,

1923

4. února zahrál spolek divadelní ochotníků "Tyl" veselohru "Z nařízení bytové komise". Hra se líbila. Hrálo se na novém jevišti a pozornost získala opona, na které byl namalován obraz "Kde domov můj"..

13. prosince bylo poblíž pěšina k Žáravicím nalezeno dítě (holčička). Četníci zjistili, že matkou byla Františka Reslerová, služka ve dvoře Bludy. Díle ale odložila Žofie Janečková, které matka dala dítě na ošetření.. Zjištěno, že dítě patří domovským právem do Vyprachtic, okr. Lanškroun.

1927

30. října volba starosty a obecní rady. Starostou opět Josef Vendler, náměstek Josef Ryba, 1. radní Josef Sirůček, 2. radní Josef Aubrecht.

1928

6. listopadu odpoledne vypukl oheň čp. 13 patřící Josefu Nerudovi. Shořel dům, stodola a všechny zásoby.

1929

Rok začal velkými mrazy, které trvaly až do začátku dubna. Tak tuhé mrazy si nikdo nepamatoval, bylo až -40°C a mnoho zvěře pomrzlo. Také mnoho ovocných stromů - švestek a ořechů (asi 250). Napadlo velké množství sněhu. Byla obava z neúrody, pozdě se sela jara, ale úroda byla dobrá.

14. května ráno vypukl ohěň čp 4, patřící Marii Špásové. Zničeno celé stavení.

12. června byla dokončena rozvodná síť elektrická - poprvé se svítilo! Stavbu provedl Josef Jiránek z Řečan. Celké náklady byli 108 300K.

4. července se přihnala velká vichřice od západu, která směrem k Bohdanči zničila celé lány lesa a mnoho domů.

27. srpna odpoledne vypukl oheň čp 19 patřící Josefu Vosáhlovi. Zničeno celé stavení.

1930

7. března zasadily děti lípu na rozcestí ke Klamoši a Přepychám na památku 80.narozenin prezidenta T.G. Masaryka.

27. května scítání zemědělských podniků a zvířectva - 20 koní, 154 hov. dobytka, 1 ovce, 8 koz, 101 prasat, 684 slepic, 322 hus a 10 kachen

20. září sčítání ovocných stromů (jabloně, hrušně, třešně, švestky, ořechy,..) se zřetelem na stromy pomrzlé v roce 1929. Zmrzlo 465 stromů a zůstalo 1035.

2. prosince sčítání lidu = 198 obyvatel ( 99 mužů a 99 žen)

1931

31. října volba starosty a obecní rady, starostou zvolen František Vendler, náměstek Josef Drahokoupil, Radním Václav Hubáček.

1932

28. října daroval obci František Hušek (čp.1) pohřební vůz v hodnotě 16.000Kč.

20. prosince zemřel František Hušek, dárce pohřebního vozu a jako první ho využil.

1934

19. prosince zemřel Josef Drahokoupil, náměstek starosty a za něho byl zvolen Josef Vosáhlo (čp 15).

Rok byl abnormálně suchý. Vyschly studně a bylo poškozeno obilí a pícniny.

1935

Celý roky byl opět suchý. Nedostatek pícnin. Bylo nutno několik kusů hovězího dobytka zabít.

1938

30. června voba starosty a obecní rady. Starostou zvolen František Vendler, náměstkem Josef Vosáhlo a radním Josef Špás.

1. srpan vypukla v obci slintavka a kulhavka. Rozšířiala se pocelém okrese a travala do 4. prosince. Zamořeno bylo 20 usedlostí a zemřeli 3 kusy hovězího dobytka.

14. září povoláni na určovací lístky byli 3 záložníci: Jan Hušek, Václav Kvasnička a Josef Špás,který nemohl nastoupit, poněvadž dne 30.8. zabit bleskem

24. září vyhlášena mobilizace, službu nastoupili: František Špás, Boh. Kvasnička, Ol. Petrovický, Jar. Kvasnička, Jar. Hartman., Václa Školník.

29. září povolána na svolávací lístky první záloha starosta František Vedler, radní Josef Špás.

Začátkem prosince zvolen prezident Dr. E. Beneš. Postupně úplná demobilizace povolaných záložníků a život se vracel do normálních kolejí.